Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Obsah

Historie


Zřícenina hradu Frýdštejna je jedním ze tří hradů jabloneckého okresu. Dobu založení přesně neznáme. Nevíme ani přesně, kdy bylo vytvořeno frýdštejnské panství. Víme však, že bylo majetkem Markvarticů. V roce 1363 jsou zmiňováni páni z Dražic a o 13 let později (v r. 1376 ) Jan z Bibrštejna a tak je domněnka, že vznik Frýdštejna je spojen právě s rodem Bibrštejnů.


První zmínka o Frýdštejně pochází z r. 1385, kdy církevní prameny jmenují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna.
Na přelomu 14. a 15. století byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic, ale již v r. 1409 byl majitelem frýdštejnského panství Bohuš z Kováně. Byl katolíkem a proto v srpnu 1432 obléhali hrad husité pod vedením Oty z Lozy a Jana tapka ze Sán. Bohuš z Kováně však učinil s husity dohodu, že proti husitům nebude podnikat žádné nepřátelské akce a později dokonce přestoupil ke kališníkům. V roce 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po jeho smrti v r. 1460 se stal správcem panství Jan Zajíc z Háznburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V roce 1540 koupili hrad a panství Vartenberkové. Majiteli byli však jen krátce, nebot' Adam z Vartenberka jako účastník odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi I. v letech 1546 - 47 ztratil své statky včetně Frýdštejna. Posledním majitelem Frýdštejna byl Jan z Oprštorfu, který jej koupil spolu s Českým Dubem od krále v r. 1556. Jan však frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikla funkce Frýdštejna, at' již jako panství, tak i jako strážního hradu.


Když Oprštorfové v r. 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný.
Frýdštejn byl typickým skalním hradem a dominoval jak směrem k Hodkovicům, tak zejména do údolí Jizery, kudy
vedla stará cesta z Turnova k severu a procházela vískou Frýdštejnem původně nazývanou Zásada, v níž býval poplužní dvůr, zajišt'ující základní obživu obyvatelům hradu.


Kudy se do hradu chodilo není přesně známo. Patrně vpravo od věže přízemím vlastního paláce, příbytku hradního pána. Vzhledem k tomu, že ve hradě bylo málo prostoru byla celá tato bariéra provrtána řadou světniček a sklepů vytesaných ve skále. Za zvláštní pozornost stojí světnička vytesaná jižně od hlavní věže, kde výklenek ve stěně i oltář naznačují, že jde o někdejší kapli a prostor, který jak nasvědčuje letopočet 1691, byl využíván ještě dlouho po opuštění hradu.


Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlídnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu. Je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří.


Hrad Frýdštejn byl zpřístupněn veřejnosti v 90-tých letech minulého století poté, co turnovský okrašlovací spolek, který v r. 1892 hrad koupil od knížat Rohanů ze Sychrova, dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea.


V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou se značným nákladem prováděny záchranné práce, cílem kterých je zachováni hradu alespoň v současné podobě příštím generacím.
O hradu se píše v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce", několikrát se zde filmovalo. Z nejznámějších filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci".


Tolik ve stručnosti o historii i současnosti této významné kulturní památky severních čech - hradu Frýdštejna.